Stručná historie českého skautingu

Antonín Benjamin Svojsík se poblíž Londýna poprvé naživo setkal s anglickými skauty a tímto osudovým setkáním novému hnutí propadl na celý život. Vše, co v počátcích skautingu následovalo, jsme nejdetailněji zmapovali ve speciálním blogu.

Na pultech knihkupectví se objevila malá brožura s názvem Český skaut – 1. svazek Knihovny junáků (českých skautů).  Celou si ji můžeš prohlédnout a přečíst zde.

Pětidenním putováním z Prahy do vorlovských lesů u Lipnice začal první měsíční tábor českých skautů, který byl zároveň prvním obdobným počinem v českých zemích. Zkušenosti z tohoto dobrodružství popsal A. B. Svojsík na deseti stranách, které si můžeš přečíst tady.

Na táboře v blízkosti Pelíškova mostu vyrostly pod vedením otce a syna Klikových první podsady. Jen o kousek dál i první pramice. Více o počátcích těchto ikon českého skautingu si můžete přečíst v tomto článku, o historii skautských pramic speciálně ještě zde.

A. B. Svojsík sjednotil tehdejší pražské družiny do oddílů a přidělil jim první čísla. Ty získaly oddíly podle abecedního seznamu svých vůdců.

A. B. Svojsík přednášel o americkém dívčím skautingu, zároveň bylo rozhodnuto o zahrnutí dívčího skautingu ve spolku Junák – český skaut. Předsedkyní odboru se stala Anna Berkovcová. Počátky a významné momenty dívčího skautingu u nás jsme zmapovali na blogu Století skautek.

Proběhl první tábor skautek u Živohoště, který vedla Vlasta Štěpánová (Koseová), pozdější náčelní Junáka. Následně vznikl 1. dívčí oddíl. Přečíst si o tom můžete víc v tomto článku.

Byl založen Svaz junáků-skautů RČS. Starostou byl zvolen J. Rössler-Ořovský (na snímku), náčelníkem A. B. Svojsík a náčelní E. Milčicová.

V londýnské Olympii se konalo 1. světové skautské jamboree. A. B. Svojsík byl dekorován britským Řádem stříbrného vlka.

Československo se na červencové skautské mezinárodní konferenci v Paříži stalo jedním ze třiceti zakládajících členských států mezinárodního skautského ústředí. A. B. Svojsík byl zvolen členem Mezinárodního skautského výboru.

U Paršovické myslivny u Hranic na Moravě se konala první dívčí lesní škola. Absolvovalo ji 21 posluchaček za vedení Lídy Sobotové.

V Praze ve Stromovce a na Trojském ostrově se konalo 1. slovanské jamboree (Tábory slovanských skautů). Zúčastnilo se ho 15 000 skautů a skautek z ČSR, Polska, Jugoslávie, Litvy, ale i delegace z Anglie, Francie, Maďarska a Rumunska.

Ve druhé polovině prosince navštívil Prahu jeden ze zakladatelů skautingu: spisovatel E. T. Seton (na snímku vlevo).

Byl zahájen ustavující sněm Junáka. Junák vznikl sloučením Svazu junáků skautů a skautek RČS, Junáků volnosti, Ústředí katolických skautů a Švehlových junáků. Velitelem (starostou) Junáka byl zvolen pplk. V. Vlček, náčelníkem B. Řehák a náčelní V. Koseová.

V květnu vznikl v Londýně Junák – čsl. ústředí skautské výchovy (v exilu) a o měsíc později uznala mezinárodní skautská kancelář Svaz československých skautů ve Velké Británii.

Na II. junáckém sněmu 9. – 10. 2. byl starostou zvolen V. Fanderlik, náčelníkem R. Plajner a náčelní V. Koseová. Junák se stal členem Svazu čs. mládeže a plíživě se pomalu dostával pod vliv komunistické strany.

Na Strahově proběhlo finále 1. ročníku Svojsíkova závodu. Zvítězili skauti ze střediska Dvojka Praha a skautky z 1. a 2. oddílu v Ostravě.

Na inspekční návštěvě u nás byl ředitel mezinárodní skautské kanceláře a vůdce gilwellských Wood badge kursů J. S. Wilson.

8. 2. se měl konat III. junácký sněm ve Zlíně, ale už se neuskutečnil. Po komunistickém puči bylo ústředí Junáka obsazeno, náčelník i náčelní zbaveni svých funkcí a byl vytvořen Akční výbor ústředí Junáka – začala druhá likvidace našeho skautingu, která skončila 13. 9. 1950, kdy bylo zveřejněno oznámení o zániku. Přečíst si můžete svědectví Rudolfa Plajnera z února 1948.

Konal pohřeb velitele Junáka bratra B. Řeháka, na kterém se sešla řada osobností Junáka a stal se tak první veřejnou proklamací skautingu po téměř 20 letech.

Vojska Varšavské smlouvy Československo, což vzbudilo silný nenásilný odpor většiny obyvatel, včetně skautů. Redakce časopisu Junák vydala k této události tisk Nepokořená svoboda.

Konala se ustavující schůze zasloužilých členů Junáka: Svojsíkova oddílu v kulturním domě Mars v Praze.

O prázdninách stihly ještě proběhnout poslední tábory a v září končí i tato třetí éra našeho skautingu. O tomto i následujícím období pojednává dokumentární film Skautského institutu Skauti bez lilie, který můžete zhlédnout zde.

Ve Spálené ulici 9 v Praze byla otevřena Skautská informační kancelář, která poskytovala informace zájemcům o obnovu Junáka.

V Praze na Vinohradech se konal IV. junácký sněm na kterém byla starostkou zvolena D. Burešová, náčelníkem V. Břicháček a náčelní Vlasta Macková.

Na V. junáckém sněmu byl zvolen starostou Junáka J. Navrátil (na snímku), náčelníkem Z. Hájek, náčelní dívčího kmene Jaroslava Pešková a náčelníkem kmene oldskautů V. Kopřiva.

V kempu Velký vír se konalo 1. setkání vodních skautů – Navigamus, které se ob rok koná dodnes.

Naše skautky se poprvé v historii skautingu zúčastnily světového jamboree – konalo se v holandském Drontenu a samozřejmě se ho zúčastnili i skauti.

Sestra Dagmar Skálová – Rakša obdržela nejvyšší státní vyznamenání, Řád T. G. Masaryka. Rakša byla za odboj proti komunistům odsouzena na doživotí a strávila ve vězení 16 let.

Výprava 53 skautů a skautek odletěla na 19. světové jamboree do Chile, čímž přivezla zatím nejdál naše podsadové stany.

Praha hostila 10. evropskou skautskou konferenci WOSM a WAGGGS. Šlo o první takovouto událost na našem území.

Na přelomu let 2002 a 2003 odletěla výprava 67 skautů a skautek na 20. světové jamboree do Thajska.

Třebíč hostila XI. Valný sněm Junáka, který přijal Chartu českého skautingu pro 21. století. Náčelní byla zvolena M. Rocmanová, náčelníkem opět Z. Prančl.

V rámci oslav 100 let se konalo v kolébce skautingu – Anglii – 21. světové jamboree, na kterém nechyběli Češi.

Konal se valný sněm v Kolíně, náčelníkem se stal M. Baláš. Náčelní zůstává M. Rocmanová.

Skautský institut byl formálně zřízen již v roce 1999. V roce 2013 se jeho vedení ujal Miloš Říha - Šípek a propojil jej s běžícími projekty Skautské století a Skautská vize.
Až sem, do prosince následujícího roku, ale klademe počátek Skautského institutu, jak ho známe dnes. V tento den jsme totiž obdrželi klíče od prvních dvou místností na Staromáku, které jsme tímto mohli začít otevírat pro veřejnost.

Junák se na mnoha místech zapojil do oslav sto let vzniku republiky. Skautský institut připravil velkou tématickou výstavu v Poštovním muzeu.

Mimořádný Valný sněm během svého jednání schválil přidání osmého prvku skautské výchovné metody s názvem Zapojení do společnosti.

Počet členů a členek Junáka - českého skauta čítá už 76 711. Jeho členská základna kontinuálně roste už od roku 2006. Celkem je v Česku 484 skautských středisek, která sdružují 2 334 oddílů. Ty každoročně pořádají přes 1 200 táborů pro více než 36 tisíc dětí.